Studie jako první v České republice systematicky propojuje názory majority a perspektivy migrantů. Využívá reprezentativní šetření mezi českou populací a skupinové rozhovory s migranty z Ukrajiny, arabských zemí a vietnamské komunity.
Reprezentativní průzkum mezi 1 240 respondenty ukazuje, že Češi spojují obecnou představu migranta především s kulturně vzdálenými zeměmi, nízkou kvalifikací a nejistým statusem. Při hodnocení konkrétních osob jsou však výrazně vstřícnější. Výzkum zároveň potvrzuje výraznou pluralitní ignoranci: lidé sami mají mírnější postoje, než jaké připisují české společnosti jako celku.
Analýza identifikovala pět stabilních hodnotových segmentů české veřejnosti. Dva krajní z nich – konzervativně-nacionalistický a liberálně-kosmopolitní – vykazují nejvíce negativní, resp. nejvíce pozitivní postoje, zatímco většina populace spojuje určitou míru obav a otevřenosti. Výrazné rozdíly se ukazují také v tom, jaké informační zdroje lidé využívají: konzervativnější skupiny se častěji spoléhají na sociální sítě a soukromé televize; liberálnější segment preferuje veřejnoprávní média a ověřené zpravodajské zdroje. Velká část populace se tématu příliš nevěnuje a zaujímá spíše nezaujatý postoj.
Kvalitativní část výzkumu přináší pohled migrantů – dlouhodobě usazených Ukrajinců, nově příchozích ukrajinských uprchlíků, respondentů ze Sýrie a Egypta a vietnamské menšiny. Tito respondenti zdůrazňují odmítání stereotypů a trvají na individuálním posuzování charakteru, motivací a osobní zodpovědnosti příchozích. Největší obavy mezi migranty vyvolává nelegální vstup a nejistá ekonomická budoucnost příchozích. Každodenní zkušenost s českou majoritou popisují převážně pozitivně a negativnější postoje připisují spíše médiím a politické rétorice. Osobní kontakt považují za klíčový pro odbourávání nedůvěry. Za hlavní předpoklady úspěšné integrace označují znalost češtiny, dostupné a srozumitelné informace o právech a povinnostech a více příležitostí k neformálnímu setkávání.
„Bez empiricky podloženého obrazu postojů majority hrozí, že veřejná debata, ale i politická rozhodování budou založena spíše na předsudcích a mediálních stereotypech. Pouze rozhodnutí podložená kvalitním výzkumem dokáží nabídnout odpovědi na otázky, které jsou klíčové pro politické rozhodování, tvorbu veřejných politik, ale i pro podporu sociální soudržnosti,“ říká jeden z členů výzkumného týmu, prof. RNDr. Dušan Drbohlav, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Společně se s ním se na výzkumu podíleli také prof. RNDr. Josef Novotný, Ph.D., RNDr. Jonáš Suchánek, Ph.D. a RNDr. Jiří Hasman, Ph.D.
Spolek Slovo 21 se více než 25 let věnuje integraci cizinců ze třetích zemí. Prostřednictvím vzdělávacích aktivit podporuje sebevědomí a samostatnost cizinců při řešení každodenních situací v ČR. Projekt Nejsme si cizí, v jehož rámci byl výzkum realizován, probíhá od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2025 a je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF).