Chybová zpráva

Deprecated function: The each() function is deprecated. This message will be suppressed on further calls ve funkci menu_set_active_trail() (řádek: 2405 v souboru /home/workplace/ksgrrsek/public_html/geomigrace/includes/menu.inc).

Michal Gärtner

 

Kontakt/contact: michal.gartner@o2active.cz


školitel/supervisor

Dušan Drbohlav

název disertační práce

Akulturace expatriotů v českém kulturním prostředí: zkušenost vyšších manažerů
title of a dissertation project

Acculturation of Expatriates in the Czech Cultural Environment: Experience of Senior Managers
anotace

Akulturace expatriotů, vyšších manaţerů, pracujících v České republice na několikaleté stáži, anglicky „sojourners“, byla zkoumána pomocí strukturovaného longitudinálního šetření. Proces akulturace byl zkoumán také prostřednictvím hloubkového kvalitativního šetření. Pro srovnání byl zkoumán akulturační proces u manažerů, imigrantů, kteří se adaptovali na australské kulturní prostředí. Cílem tohoto výzkumu je, kromě teoretického poznání, snaha přispět k pochopení procesu kulturní adaptace u expatriotů, vyšších manažerů, zodpovědných za předávání technického a manažerského „know how“ firmám na území České republiky, za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

Úspěch akulturace expatriotů v České republice a imigrantů v Austrálii, byl zkoumán pomocí indikátorů úspěchu adaptace (Reflective Effect Indicators-REI) včetně Goldbergova indexu psychického zdraví (GHQ) a škál satisfakce. Výzkum byl longitudinální, první šetření proběhlo přibližně šest měsíců a druhé šetření proběhlo přibližně osmnáct měsíců po příchodu sledovaných jedinců do nového kulturního prostředí.

Výsledky poukazují na to, že akulturace expatriotů měla standardní průběh, jak je znám z literatury podle Hofstedeho akulturační „U“ křivky. Akulturace byla úspěšná, což znamená, že během akulturace došlo u respondentů k statisticky signifikantnímu snížení akulturačního stresu, měřeného rozdílem hodnot Goldbergova indexu GHQ, mezi prvním a druhým šetřením. Výsledky také podpořily jeden ze závěrů Berryho výzkumu v Kanadě, že expatrioti prožívají vyšší úroveň akulturačního stresu, než imigranti. 

Výzkum dále prověřil platnost hypotéz týkajících se vlivu některých faktorů na akulturaci šetřených expatriotů. Následující výsledky byly statisticky signifikantní: ženy, manažerky měly v českém kulturním prostředí větší problémy s adaptací než muži, mladší expatrioti byli úspěšnější při akulturaci než jejich starší kolegové, expatrioti, kteří se společensky stýkali s Čechy, byli úspěšnější při akulturaci, než ti, co se s Čechy nestýkali a expatrioti bez předchozích adaptačních zkušeností měli méně problémů při akulturaci, než ti, co předchozí adaptační zkušenosti měli. U satisfakce s novým kulturním prostředím se neprokázalo zlepšení mezi prvním a druhým šetřením.

Výsledky kvalitativní analýzy, včetně hloubkového šetření, poukazují na několik významných vlivů na akulturaci expatriotů v Českém prostředí: především jsou to neznalost češtiny u expatriotů, problematické hostitelské postoje z české strany, kulturní vzdálenost - zejména česko-německý kulturní předěl a podcenění některých adaptačních problémů expatrioty před zahájením stáže - zejména: podcenění vlivu kulturní/etnické identity, podcenění problémů s partnerem/partnerkou v novém prostředí, podcenění důležitosti podpory ze strany krajanů, podcenění společenského styku s příslušníky hostitelské kultury, podcenění komunikačních problémů s Čechy a podcenění výhod vyplývajících ze znalosti českého jazyka. Dále to byl pocit nejistoty ohledně neschopnosti předvídat české chování a postoje, starost o českou schopnost vytvořit si širší pohled na svět, nedostatek vzájemného respektu mezi českými spolupracovníky, určitý stupeň české xenofobie a někdy problémy s českou osobní hygienou. Výzkum také poukázal na metody, které expatrioti použili k zvládnutí stresových situací - zejména: studium češtiny, styk s Čechy prostřednictvím škol nebo jiných společenských institucí, diskuse s nezávislou třetí stranou, vysvětlení atributů vlastní kultury Čechům a sledování jejich reakce a vyhýbání se konfliktním situacím s českými hostiteli.

abstract

Acculturation of the sample of expatriate senior managers - sojourners working in the Czech Republic was studied using structured longitudinal survey. Quantitative analysis of the survey data was supported by qualitative analysis. For comparison, the process o acculturation was also investigated in the sample of immigrant senior managers to Australia. Major aim of this research was, apart from gaining theoretical knowledge, an attempt to better understand the process of cultural adaptation of sojourners - senior managers responsible for the transfer of management know-how to companies in the Czech Republic in order to improve their competitive advantage.

The success of adaptation of sojourners - senior managers in the Czech Republic was studied using indicators of adaptation success (Reflective Effect Indicators-REI) including Goldberg's General Health Questionnaire (GHQ) and satisfaction scales. Research was longitudinal, the first interview was conducted about six months, and the second interview was conducted about eighteen months after arrival of investigated subjects into the new cultural environment.

The results indicate that acculturation of sojourners in the Czech Republic proceeded, as is the case in other cultures, according to the Hofstede's acculturation “U” curve. Acculturation was successful, which means that there was a statistically significant reduction in acculturation stress between first and second interview, measured by Goldberg's GHQ index. This study also supports results of Berry's research in Canada, which asserts, that sojourners generally experience higher acculturation stress than immigrants.

This study also tested hypotheses concerning the effect of some factors on respondent acculturation. The results were statistically significant: females - senior managers had more problems with acculturation in the Czech Republic than males, younger sojourners were more successful at acculturation than their older colleagues, sojourner who had social contacts with Czechs were more successful at acculturation, than those who did not and sojourners who did not have previous adaptation experience, were more successful at acculturation than those who did. Satisfaction with new cultural environment did not improve from the first, to the second interview.

The results of the qualitative research, including in-depth interviews, point to a number of factors which influence acculturation of sojourners in the Czech Republic. Most importantly they are: lack of knowledge of Czech language by sojourners, negative attitudes from the Czech side, cultural distance – particularly the Czech - German cultural divide and underestimation of potential adaptation problems prior to sojourn - in particular: underestimation of the influence of cultural/ethnic identity, underestimation of problems with spouses/partners in the new environment, underestimation of importance of the compatriot support, underestimation of importance of the social support from the Czech hosts, underestimation of communication problems with the Czechs and underestimation of the advantages associated with the knowledge of Czech language. Further, it was the sense of uncertainty about sojourner ability to predict Czech behavior and attitudes, worry about the Czech ability to see the ‟big picture‟, lack of mutual respect between Czech co-workers, degree of xenophobia and sometimes problems with personal hygiene. Research also points to coping strategies in managing stressful situations, during adaptation: it was in particular: the study of Czech language, contact with Czechs through schools or other social institutions, discussions with independent third parties, explanation of sojourner own cultural preferences and monitoring Czech response and avoidance of conflict situations with Czechs.

publikace/publicatons

GÄRTNER, M. (1996): The Longitudinal Survey of Immigrants to Australia, The Survey Design and Implementation, Bureau of Immigration, Multicultural and Population Research, Canberra, Australia 1996.